Vzpomínka na obtěžování na hranicích
Utajení v ČSSR
Od otevření hranic víme, že uzavřený vojenský prostor podél hranic byl pro obyvatele, kteří v něm žili, žalářem. Lidé byli podrobeni nejpřísnějším kontrolám jak při odchodu, tak při opětovném vstupu. Museli mít také neustále u sebe doklad totožnosti, který je prohlašoval za obyvatele zakázaného pásma. Také armáda podléhala nejpřísnějším předpisům a byla zavázána k mlčenlivosti o vojácích, základnách a drátěných ohradách. Důstojníci a vojáci nesměli o pohraničních stanovištích vyprávět svým rodinám. Když museli dělníci ze státního statku pracovat mimo ostnaté dráty, hlídalo je české vojsko. Pokud se dělník jen dal do řeči s Rakušanem, musel snášet dlouhé výslechy pohraničníků. Pokud byli v uzavřeném prostoru objeveni cizinci, byli obviněni z přípravy útěku a zatčeni.
Vstupní vízum pro ČSSR
Vstup cizinců do ČSSR podléhal vízové povinnosti. Od 1. února 1990 bylo toto vízum zrušeno. Veškeré šikanování, nepřívětivost a represivní opatření, které dříve uplatňovaly české pohraniční orgány při vstupu do ČSSR, byly rázem zrušeny. O vstupní vízum již nebylo nutné žádat na velvyslanectví ČSSR ve Vídni čtyři týdny před odjezdem. Vízum stálo 240 šilinků na osobu. Pokud člověk pobýval v ČSR více dní, musel si povinně rezervovat hotel na noc, který musel zaplatit předem spolu s vízem.
Obtěžování při hraniční kontrole
Když jsme dorazili na hranice, museli jsme nejprve dlouho čekat. Následovala postupně vízová kontrola, nákup české měny, celní kontrola a nakonec osobní kontrola a kontrola vozidla. Uvnitř vozidla byla vyjmuta sedadla, prohledán motorový prostor a zavazadlový prostor a nakonec byl mobilním zrcátkem prohledán podvozek vozu. Byly prohledány kufry a tašky, zabaveny noviny a knihy a spočítána veškerá hotovost. České peníze, které byly k dostání v každé rakouské bance za zlomek jejich hodnoty, se nesměly dovážet. Při odjezdu z komunistické ČSSR se tato procedura opakovala. Situace se stala trapnou, když někdo chtěl vyvézt zboží, jehož hodnota vysoce převyšovala hodnotu dovezených peněz.
Poznávací výlety Čechů
Po nekrvavé revoluci v ČSSR zrušila rakouská vláda vízovou povinnost pro Čechy, kteří do Rakouska vstoupili mezi 4. a 7. prosincem 1989. Konzul Werner Lehner zjišťoval na četnické stanici v Bad Leonfeldenu počet přijíždějících a vracejících se občanů ČSSR. Na základě těchto informací projelo 7. prosince 1989 hraničním přechodem Weigetschlag u Bad Leonfeldenu asi 2000 aut s přibližně 10 000 osobami.
Pohraničí – Kronika jedné pohnuté doby, Prof. Fritz Winkler