Evropa bez hranic – to je vize sdružení „Iron Curtain Memorial Association“. Když v roce 1989 padla železná opona, brzy vznikla myšlenka postavit památník, která se v roce 1999 stala skutečností. Dnes je tento historický okamžik posláním pro budoucnost – budoucnost sjednocené Evropy. Ale co je to vlastně „železná opona“? Jak vznikla? A co se stalo po jejím pádu? Ukážeme vám to v této časové ose.
Co je to „železná opona“?
V druhé polovině 20. století žádný pojem nesymbolizoval nesvobodu a nejistotu více než „železná opona“: symbol studené války a totalitního systému komunistických států, věznění a sledování, útěku a vyhánění, rozdělené Evropy a nelidských hranic v tomto světě. Pojem „železná opona“ se stal univerzálním výrazem pro rozdělení Evropy na demokratické státy a komunistické diktatury. Hranice se táhla od Baltského k Černému moři a od konce druhé světové války až do pádu komunismu v roce 1989 představovala nepřekonatelnou bariéru mezi východní a západní Evropou.
Rakousko bylo jednou ze zemí, které využily americký program obnovy. Marshallův plán podpořil hospodářskou obnovu a pomohl posílit vliv Západu v Rakousku.
Po zdlouhavých jednáních byla podepsána státní smlouva, která ukončila okupaci a stanovila neutralitu Rakouska. Rakousko se stalo nezávislým.
Svůj příběh zde vypráví současný svědek.
Politické změny ve východní Evropě vedly také k pádu železné opony. Od léta 1989 probíhaly ve východoevropských zemích protesty proti komunistickým režimům. Ještě před otevřením hranic uprchly tisíce lidí z NDR na velvyslanectví SRN v Praze nebo využily možnosti utéct přes Maďarsko do Rakouska. Dne 9. listopadu 1989 padla Berlínská zeď, což předznamenalo konec studené války. Pád železné opony znamenal politickou a hospodářskou reorganizaci Evropy.